Gay historie - Novověk VII.

26. října 2006 v 16:31 | D.D. |  HOMOSEXUALITA
STŘETY AMERICKÉHO A EVROPSKÉHO POJETÍ HOMOSEXUALITY
Čím blíže se snažíme proniknout k základům dnešního chápání gendru, partnerství osob stejného pohlaví musíme nalézt určitý konsensus mezi tím, jak se na homosexualitu dívají jednotliví odborníci, kteří se zabývají gay či lesbickou historií a běžní historikové. Je nutné se oprostit od dnešního pojetí fenoménu homosexuality. Jak podotýká Rupp (2001, str.22-23):
"Většina historiků na konci 20. století nechápe historii jako jeden "pravdivý" příběh. Jde spíše o příběh podaný tak, jak ho můžeme nejlépe reprodukovat na základě pramenů, které máme k dispozici a prostřednictvím našich představ a hodnot,jež vyznáváme a čerpáme z našeho žití v určité společnosti a historickém období."
Srovnávání americké a evropské kultury je pak dle mého mínění důležité a to nejen proto, že jsou zde markantní rozdíly v pohledu na lidskou sexualitu a to zejména v socio-kulturním kontextu, ale také abychom mohli lépe pochopit, z čeho dnešní "tradiční" postoje Američanů a Evropanů vycházejí. Bohužel se v této práci nemohu tímto tématem zabývat do hloubky.
Střety původních a evropských kultur
Když jsem se zamýšlel nad tím, který byl asi největší názorový střet evropských "přistěhovalců" na Americké půdě, byla to konfrontace se zcela odlišným pojetím role muže a ženy, sexualitou obecně a rozdílem v náboženské etice. I když samotná diference v náboženství nebyla pro Evropany takovým "šokem", jako bylo právě odlišné chápání genderu. Tradiční vnímání pohlaví jako dvou jediných a neměnných ekvivalentů byl u původního amerického obyvatelstva neznámý. To vše lze doložit nesčetnými důkazy, které nám zanechali noví osadníci. U Indiánů byl totiž zcela běžným jevem crossdressing, partnerství osob stejného pohlaví či transsexualita.
Většina těchto kmenových kultur tyto odlišnosti v lidské, niterné a zcela individuální identifikaci tolerovala, respektovala a dokonce vyvyšovala. Tento střet dvou zcela odlišných systémů byl prokřesťany zcela nepřípustný. (Rupp 2001) Praktiky jednotlivých kmenů byly tvrdě odsouzeny a častokrát se stávaly podkladem pro brutální zacházení, postupné vyvražďování, války a zabírání půdy. Jinými slovy:argumenty přistěhovalců, které poukazovaly na mravní úpadek, hříšné a sodomitské chování Indiánůnemohly být ponechány bez potrestání. Na druhou stranu je samozřejmé, že otevřenost k "jinakosti" Severských Indiánů nelze zevšeobecňovat. Přesto jsou důkazy o této otevřenosti tak časté, že je nelze ignorovat. Rituály, zvyky a chování původních obyvatelů se přistěhovalcům zdály tak odlišné, že v nich viděli něco nadpřirozeného a ďábelského a tyto rituály popisovali jako něco odpudivého, nemravného, ďábelského a pekelného. Zajímavým rysem v odlišném chápání genderových předsudků (které v sobě například zahrnovaly přijetí opačné pohlavní role či oblečení, navázání partnerského svazku s osobou stejného pohlaví) bylo to, že ho ostatní tyto svazky neidentifikovaly jako soužití osob stejného pohlaví, různého pohlaví, ale jako zcela specifického a rovnocenného.
STŘEDOVĚK ANOVOVĚK
Postavení gayů a lesbiček nebylo ve středověku nikterak uspokojující. Odkazy na homosexualitu můžeme objevovat v mnoha literárních památkách, v dobových kronikách či v soudních spisech. Například Jan Zlatoústý (344/354 - 407 n.l.) popisuje homosexuální chování, které spatřuje prakticky ve všech sociálních vrstvách. Obdobně se vyjadřuje o homosexualitě i sv. Augustin (354-430 n.l.), který dokonce popisuje svoji lásku k mladému jinochovi, kterého vyučoval. " …Když jsem v prvních letech počal vyučovat ve svém rodném městě, uzavřel jsem přátelství s jinochem téhož věku a kvetoucího mládí, jenž mně byl nesmírně milý a pro stejný obor studia… Se mnou již ten jinoch bloudil v duchu a má duše nemohla bez něho být."
Z těchto velmi osobních výpovědí můžeme usuzovat, že církevní představitelé u raných křesťanů nemuseli homosexualitu vnímat tak vyhroceně, jak ji vnímají dnešní církevní hodnostáři a dogmatici. Nicméně i tito představitelé křesťanského vyznání odsuzovali homosexuální styk. Proč? Odsuzování tělesných rozkoší, ať už homosexuálních nebo heterosexuálních, se opíralo o stále se rozmáhající hédonismus (rozkošnictví, prostituce). (Fanel 2000)
Zajímavým aspektem středověku je honba na gaye, která nebyla započata skrze církevní zákony, ale skrze zákony světské. Například císař Justinián (533 n.l.) vytvořil zákoník, ve kterém homosexualitu postavil mimo zákon. Historik Boswel v těchto zákonech spatřuje motivaci, která se opírá spíše o získání větší moci a zbavení se protivníků. Možnost obvinit prakticky každého z homosexuality umožňovala "pohodlné" legální odstranění nepřátel. Tresty za homosexuální či lesbický styk byly různé. V rámci církevního práva se například jednalo o 160 až 360 dní pokání. Podle světského práva se mohl uložit jako trest vykastrování, vězení i smrt. Značný zvrat v chápání homosexuality popsal až Tomáš Akvintský (1225-1274), který homosexualitu označil jako nepřirozenou a odsoudil ji jako jeden z nejtěžších hříchů. Přesto připouští, že pro někoho může být homosexuální cit přirozený. (Fanel 2000)
Velký milník v postoji státu vůči homosexualitě spatřuji až s příchodem Josefa II., který roku 1787 vydal zákon o snížení trestu za homosexuální styk. O změnu v chápání homosexuality se velmi zasadil německý lékař M. Hirschfeld (1896-1897), který se snažil o to, aby homosexuální styk nebyl trestný. Také zavedl nový pojem pro homosexualitu - třetí pohlaví. (Janošová 2000)
DVACÁTÉ STOLETÍ
Od počátků dvacátého století se na homosexualitu začíná pohlížet z odborného hlediska. Také se začíná více přikládat důraz na individualitu každého člověka, na svobodnější chování a také vyjadřování své sexuality. Tento zlom v postojích společnosti můžeme spatřovat například v předválečném Německu. Bohužel tento příznivý vývoj byl přerušen nástupem totalitního fašistického systému. Již od roku 1934 začaly vznikat tzv. "růžové seznamy", kde se vedla evidence homosexuálů. Za průběhu druhé světové války bylo na základě § 175 odsouzeno přes 50 000 gayů a z toho 10 000 skončilo v koncentračním táboře. (Janošková 200) Podle jiných odhadů se počet zatčených gayů pohybuje mezi 350 tisíci až 800 tisíci. (Rubeš)
V České republice se v době první republiky homosexualita evidovala také. Oprávněnost vedení těchto kartoték se opírala o nesmyslnou argumentaci, že tyto rejstříky jsou pouze pro statistickou potřebu a povedou ke změnění § 129 trestního zákona, který homosexualitu považoval za trestní čin (smilstvo proti přírodě). (Fanel 2000) Samozřejmě tyto seznamy k žádným změnám nevedly, spíše se staly podkladem pro nesčetné vydírání osob, které byly v seznamech uvedeny. Ke zrušení tohoto paragrafu došlo až v roce 1961. Přesto nebylo na homosexualitu z hlediska práva pohlíženo stejně jako na heterosexualitu. Existoval totiž § 244 trestního zákona, který považoval za trestní čin styk osoby starší 18 let s osobou neplnoletou. Gay a lesbická komunita se v tomto období nemohla vůbec rozvíjet, jelikož bylo zakázáno zakládat gay či lesbické spolky, veřejně otiskovat seznamovací inzeráty a svobodně projevit svou sexualitu na veřejnosti. Tento zákon byl zrušen až v roce 1990.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se Vám líbí tento web?

Ano, je super! 62.3% (3413)
Fajn, nemám připomínky! 10.5% (577)
Celkem to ujde, něco bych změnil/a! 7.8% (429)
Nic moc! 6.9% (380)
Fakt šílený! 12.4% (681)

Komentáře

1 stefan stefan | E-mail | 7. července 2009 v 14:04 | Reagovat

ahoj vsem clanek je docela pekny a vystizny ovsem chce to vic historyckych faktu.take vice obrazku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama