Homosexualita a víra XIII.

30. října 2006 v 16:30 | D.D. |  HOMOSEXUALITA
ÚVOD
Víra, respektive náboženství ať už katolické, muslimské či jiné, vedou s homosexualitou nepřetržitý "boj". Tento názorový a teologický boj je veden na dvou frontách, jak na straně gayů a leseb, kteří se hlásí o uznání svých práv, tak na straně představitelů jednotlivých vyznání. Tento souboj argumentů je veden skrze debaty o tom, co je správné respektive co je v souladu s božím záměrem. Jednotlivé apely se opírají o konkrétní události nebo výroky z Bible či Koránu a jejich následnou interpretaci. Bohužel jsou tyto extrakty z Písma většinou nesprávně pochopeny. Nezáleží jen na samotném výkladu jednotlivých pasáží, ale jde i o způsob překladu těchto textů. Ve státech, kde společnost nestojí na demokratických základech, se odehrává tento souboj bohužel na jiné úrovni. Zde není možný dialog. Jedná se především o některé muslimské země, kde se víra respektive Korán stává kodifikovanou normou pro celý právní systém. Není zde tudíž pochyb, že gayové a lesby (a nejen oni) se stávají terčem persekucí ze strany státu. Některé persekuce mohou končit až usmrcením (ukamenováním, bičováním či svalením zdi, aj.) "provinilce". Poslední případ byl popsán v 70. letech 20. století v Íránu, kde došlo k ukamenování 6 gayů, za údajné provozování homosexuálního styku. Avšak mezinárodní agentury zabývající hájením lidských práv se domnívají, že k těmto trestům docházelo i v devadesátých letech 20. století a objevují se i zmínky poukazující na jednotlivé případy v současnosti naposledy v roce 2005.
S politickými změnami, které se uskutečnily na sklonku 20. století, s transformací politického režimu a postupnou změnou společnosti k demokracii, se snad takovéto zločiny "v zájmu náboženství" vyskytovat nebudou. Je smutné, že i v 21. století nejsme schopni uznávat a respektovat práva menšin, zvláště pak jinak sexuálně orientovaných minorit. Lidstvo prošlo za svoji historii nesčetnými válkami, ve kterých jsme určovali, kdo je hodnotnější a kdo není, koho nechat žít a koho usmrtit. Ať už se jednalo o náboženské války, spory o území či světové války ve 20. století. Pravděpodobně takové jednání k lidskému rodu patří. Je s podivem, že i ty státy,které se považují za vyspělé a demokratické, nejsou schopny ustoupit od hodnocení svých spoluobčanů. Jinými slovy tyto státy nejsou schopny uznat některá práva menšinám a upřednostňují většinu (jak v právním, tak i sociálním kontextu).
CÍRKEV A JEJÍ ZÁSAHY DO PRÁV GAYŮ A LESEB
Církev jako instituce, se uchylovala a stále uchyluje k tomu, jak správně reprodukovat Boží záměr, význam biblických textů a tak de facto určuje jejich politickou, sociální i kulturní významnost pro společnost. Katolické církvi jsou zvláště vytýkány strnulost a silný konzervatizmus. Dnes už církev chápe, že odklon Evropanů od náboženství je z větší části způsoben právě její silnou homogenitou, uzavřeností vůči otázkám, které se týkají sexu, antikoncepce, homosexuality a přimknutí ke středověkému pojetím Boha. Samozřejmě na stále zvyšující se trend odklonu lidí od víry mají význam i jiné faktory sociálního charakteru, velký a rychlý rozvoj vědeckého poznání, odklon od "tradičních" hodnot aj.
Pokud se objektivně podíváme na Bibli jako na soubor textů starých tisíce let, je dnes velmi příznačné, že ve společnosti existují lidé, které této knize bezmezně věří. Nechci tu nijak kritizovat či odsuzovat víru v Písmo či v Boha. Chci pouze poukázat na diskrepance z hlediska autenticity jednotlivých protikladů a výkladu Písma. Vraťme se opět k biblickému pojetí homosexuality. Jak jsem již uvedl, Bible ani katolická církev neumí adekvátně reagovat na změny ve společnosti a co se týká gayů a leseb, už vůbec ne. K tomu nebyla ani sepsána. Abychom správně pochopili její jednotlivé knihy, musíme si umět představit, v jaké době, pro jakou cílovou skupinu obyvatelstva vznikaly, jakou řečí promlouvaly a co přesně chtěly sdělit svým prvotním posluchačům a pozdějším čtenářům. Dnes se už najde málokdo, kdo by věřil, že Bůh stvořil Zemi za šest dní, že člověk se zrodil z Adama a Evy, že epilepsie je posedlost ďáblem atd. Bohužel otázky týkající se gayů a leseb zůstávají stejné, i když jsou určité náznaky, které mohou přispět ke změně těchto postojů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se Vám líbí tento web?

Ano, je super! 62.3% (3413)
Fajn, nemám připomínky! 10.5% (577)
Celkem to ujde, něco bych změnil/a! 7.8% (429)
Nic moc! 6.9% (380)
Fakt šílený! 12.4% (681)

Komentáře

1 Tobiáš Balanda Tobiáš Balanda | E-mail | Web | 24. května 2008 v 19:48 | Reagovat

Jsem věřící křesťan. Jsem člen jednoho nezávislého sboru na Spořilově v Praze 4. Uvěřil jsem v 18ti letech. Letos mi již bude 24 let. Uvěřil jsem tak, že jsem si nejdřív uvědomil, že mám ten nejzávažnější hřích, že nevěřím v Ježíše Krista.

A věřím tomuto:

Bůh stvořil člověka dokonale. Ale člověk padl do hříchu. Všichni lidé jsou hříšní a pro svůj hřích si zasluhují ohnivé jezero - věčné zavržení od Boha. Protože Bůh je svatý a spravedlivý a žádný hřích nemůže tolerovat. Bůh však k lidem mluvit nepřestal a to výlučně ze své nezměrné lásky. Nabízí všem lidem záchranu, která je možná jedině na základě Jeho milosti. Poslal na tento svět Svého jediného Syna Ježíše Krista, který jediný byl člověk bez hříchu. On zemřel za všechny hříchy celého lidstva na golgotském kříži. Prolil svou svatou krev, která jediná má moc očistit od všech hříchů každého, kdo věří. Bůh Pána Ježíše třetího dne vzkřísil z mrtvých. Tím Bůh potvrdil Jeho oběť jako dokonalou a navždy platnou. Oběť Pána Ježíše na kříži golgoty je jediným základem odpuštění hříchů. Každý, kdo uvěří, že Pán Ježíš místo něho zemřel a vstal z mrtvých, obdrží život věčný. Může vědět zcela jistě, že po smrti přijde do nebe do věčné blaženosti. Ale kdo odmítne oběť Pána Ježíše a neuvěří Bohu, bude odsouzen do ohnivého jezera a nebude mít již nikdy možnost záchrany.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama