Reakce rodičů V.

23. října 2006 v 12:37 | D.D. |  HOMOSEXUALITA
REAKCE RODIČŮ
Reakce na to, když člověk oznámí, že je gay či lesba mohou být různé. Určité společné znaky v reakcích, nejčastěji u rodinných příslušníků, však můžeme najít. Mohli bychom je rozdělit do několika základních skupin. Pokud se rodiče chovají odmítavě či negativně nebo přestávají komunikovat, je dobré jim nechat čas, aby si vše mohli v klidu uvědomit a srovnat se s novou situací. Případně mohou navštívit odborníka (sexuologa, psychologa či psychiatra), který jim vysvětlí a zodpoví jejich otázky. Také mohou pomoci tzv. svépomocné skupiny rodičů gayů a lesbiček. Podobná skupina například vznikla v Centru křesťanské pomoci v Praze.
1. Čistě pozitivní reakce:
Taková reakce je nejlepší. Bohužel není tak obvyklá. Rodiče, kteří se příznivě postaví k nové situaci, musejí být značně nekonformní, nemohou tak snadno podléhat názorům svého okolí. Na druhou stranu jsou schopni se odpoutat od vlastních představ o budoucnosti potomka. Sice si uvědomují, že život jejich dítěte nebude tak snadný jako u heterosexuálů, ale své dítě neodvrhují a přijímají ho takové jaké doopravdy je. Rodiče, kteří jsou schopni takové reakce, mají s dítětem otevřený a důvěrný vztah.
2. Pozitivně - latentní reakce:
Je vcelku častou reakcí. Rodiče sice své dítě neodvrhují. Homosexualitu nechápou jako přirozenou variantu života, stejně jako i jednotlivé aspekty gay a lesbického života. Tento ne-dostatek není většinou jejich chybou. Patrně se s otevřeným gayem či lesbou v životě nesetkali, o tuto problematiku se nikdy blíže nezajímali. Latence spočívá v tom, že rodiče ustrnuli v této fázi pouhého přijetí. Nejsou schopni s potomkem plánovat budoucnost a plně ho akceptovat. Jejich vztah není tak otevřený. Pokud se dítě pomalu nenásilně snaží rodiče informovat o svém životě a o tom, co cítí, mohou se jejich postoje pomalu měnit až k plné akceptaci.
3. Negace:
Takto reagují rodiče, kteří jsou značně konformní. Sice o homosexualitě svého syna či dcery vědí, ale dělají, jako by vůbec neexistovala. O partnerovi či partnerce, pokud o něm vědí, hovoří pouze jako o "kamarádovi". O sexu či odlišné orientaci se v rodině nemluví. Vztahy jsou mezi členy rezervované až neosobní.
4. Odvrhnutí:
Bohužel se objevuje i tato reakce. Tito rodiče své dítě vyhostí z kruhu rodiny. Přiznání o jiné orientaci berou jako velkou zradu celé rodiny, která by pak musela strpět posměch či nepochopení okolí. Tato reakce vychází principiálně z nepochopení jakékoli odlišnosti a z velké neinformovanosti. U této reakce často nelze s rodiči o svém zaměření diskutovat ani je přesvědčovat rozumnými argumenty. Pokud tato reakce či chování ze strany rodičů přetrvává, může to eskalovat až k úplnému zpřetrhání rodinných vazeb a vyloučení potomka z rodiny.


FÁZE PROCESU PŘIJÍMÁNÍ RODIČŮ
Jednotlivé etapy, kterými se v této kapitole chci věnovat, se samozřejmě mohou částečně překrývat s reakcemi rodičů. Myslím si, že i přesto je důležité upozornit na tři základní fáze, kterými procházejí i rodiče, kteří svého potomka přijmou čistě pozitivně.
  • Šok:
Tato etapa či fáze je tou nejčastější. Rodiče často vůbec netuší nebo si nepřiznávají, že jejich dítě je v této oblasti "jiné". Trvání této etapy se dá těžko odhadnout, ale většina rodičů vcelku rychle z této fáze přechází k nějakému řešení. Tento posun je dle mého názoru velmi důležitý, i když řešení, kterými se rodiče zabývají, bývají nekonstruktivní a postavené na předsudcích. Rodičům se často zdá, že se jejich dítě změnilo. Argument, že do té doby, než jsem vám o své homosexualitě řekl, jste mě milovali, ale já jsem se nezměnil, je zcela na místě. Někdy se stává, že nakonec rodiče přiznají, že o jiné orientaci věděli nebo ji tušili.
  • Odmítání:
Odmítání je do určité míry obranný mechanismus, který pomáhá rodičům vyrovnat se s touto situací. Je třeba dopřát rodičům čas, než se s homosexualitou vyrovnají. Mohou se také objevovat silné emocionální projevy, například pláč, až hysterický pláč, výkřiky spojené s nadávkami nebo pravý opak - úplné uzavření se do sebe. Ve fázi odmítání nejsou rodiče přístupní k podávání věcných informací a k přesvědčování. O potomkově homosexualitě nechtějí nic vědět. Na určitý čas se stává homosexualita v rodině tabu. Tento ochranný mechanismus pak může vytvářet dojem, že homosexualita v rodině neexistuje. Při skončení této fáze je důležité, aby se "ledy prolomily" a začalo se o této situaci otevřeně hovořit.
  • Pocit viny:
Pocit viny je velmi častým projevem na obou stranách. Rodiče se domnívají, že někde ve výchově udělali chybu, že svým jednáním vyvolali či vyprovokovali potomkovu homosexualitu. Na druhou stranu může gay či lesba pociťovat provinění za samotné odhalení své odlišnosti a následné problémy v rodině, které svým přiznáním způsobil. Svou odlišnou orientaci pak může chápat jako prokletí.
  • Akceptace:
Po zmizení pocitů viny a nepochopení často přichází akceptace. Rodiče už přijali homosexualitu jako fakt a neměnnou skutečnost. Své dítě se snaží pochopit a dokáží i akceptovat jeho partnerské vztahy jako přirozenou součást života. Často si uvědomují, že společnost je značně homofobní a snaží se s tím něco dělat, například otevřeně se přiznávat k odlišnosti svého potomka, aktivně se zapojují do gay a lesbického života a jejich organizací. Akceptace je nejdůležitějším prvkem v tomto procesu. Bez ní se vztahy v rodině nezlepší a dítě i rodič se časem vzájemně odcizují. U této fáze je důležité zdůraznit, že nenastává tak často. Když už se rodiče srovnají s jinakostí, akceptují svého potomka i s jeho budoucím partnerstvím, nechtějí s tímto vycházet na veřejnost.
NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY RODIČŮ OHLEDNĚ HOMOSEXUALITY
Když se rodiče dozvědí o odlišné orientaci svého potomka, kladou si různé otázky. Často si zpočátku nedokáží jasně představit jeho budoucnost a trpí předsudky. Tyto otázky se nejčastěji objevují mezi 1. až 3. fází procesu přijímání rodičů (viz. kapitola 5.5). Dělení otázek podle Procházky(2005)
􀂙 Pochybnosti o správnosti sdělení:
Jak to můžeš vědět? Jak si můžeš být jistý, v tak mladém věku? Už si zkoušel spát s osobou jiného pohlaví? Třeba to tak není. I já jsem měla v tvém věku silný a důvěrný vztah se svou kamarádkou a také nejsem lesbička.
􀂙 Možnost léčby a změny:
Zkusil jsi jít k doktorovi? Třeba se to dá vyléčit! Znala jsem jednoho takového muže, ale ten se oženil a měl děti. Co to zkusit potlačit a žít jako ostatní?
􀂙 Strach z reakce okolí a citové vydírání:
Co tomu řeknou ostatní? Babičku to zabije, víš že je nemocná! Co řeknou sousedi? To si domů budeš vodit kluky? Jak to řeknu ostatním v rodině? Pokud se jedná o věřící nebo silně nábožensky založenou rodinu, může být takové citové vydírání ještě silnější.
􀂙 Plodnost a děti:
Uvědomuješ si, že to znamená, že nebudeš mít děti? Jak jsi se s tím smířil? Je ti jedno, že náš rod vymře? Tolik jsme se těšili na vnoučata!
􀂙 Pocity viny:
Asi jsme s otcem někde udělali chybu, jinak by jsi takový nebyl. Vždycky jsme pro tebe udělali první poslední a ty ses nám takhle odvděčil. Teď už jenom schází, abys začal brát drogy a krást.
􀂙 Obavy z budoucnosti:
Vztahy mezi dvěma muži (ženami) nemají budoucnost. Jak budete spolu žít? Jak budeš někoho hledat? Co když chytneš AIDS? Otázky, které vyvstávají v souvislosti s homosexualitou často pramení z nevědomosti. Už od malička jsme vychovávání, že máma mele maso a táta pracuje. Lidé si často nedokáží představit, jak spolu dva muži či ženy dokáží žít. Uvažují pouze v daných genderových rolích a trpí předsudky i ohledně toho, kdo bude v domácnosti zastávat ženu a kdo muže. Pravdou sice je, že někteří gayové více inklinují k submisivnější roli a jiní k dominantnější. Ale i v heterosexuálních svazcích žena vždy nezastává pouze ženské práce a ne vždy je submisivní. Předsudky ohledně partnerství dvou mužů či žen jsou v naší společnosti stále silné.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se Vám líbí tento web?

Ano, je super! 62.3% (3408)
Fajn, nemám připomínky! 10.5% (573)
Celkem to ujde, něco bych změnil/a! 7.8% (427)
Nic moc! 6.9% (379)
Fakt šílený! 12.4% (679)

Komentáře

1 generic_cialis generic_cialis | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 20:24 | Reagovat

Hello!

2 Iyzucrh Iyzucrh | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 18:08 | Reagovat

As you can go through from the blood sway chart, only equal of the numbers has to be higher <a href="http://viagrawithoutadoctor.net/">viagra without a doctor prescription</a> or minuscule than it should be to count as either tainted blood pressure or murmured blood stress:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama