Matka vraždila ve strachu z AIDS

11. března 2007 v 20:01 | Miloslav Jedlička |  HIV/AIDS

Matka vraždila ve strachu z AIDS

Událost z roku 1987 otřásla nejen Popovicemi nad Svratkou. Jedenačtyřicetiletá žena zde zastřelila své dvě dospělé děti
Velké kriminální příběhy
Začátkem července 1987 vzrušila brněnskou veřejnost ústně šířená zpráva, že v Popovicích nad Svratkou (obec mezi Modřicemi a Rajhradem) zavraždila matka své dvě dospělé děti. Neuvěřitelný byl i motiv činu. Vraždila prý proto, že sama matka i děti trpěly chorobou zvanou AIDS.
Policisté se o dvojnásobné vraždě dozvěděli přímo od její pachatelky - tehdy jednačtyřicetileté ženy, která oznámila svůj hrůzný čin na linku 158. Zdrceným hlasem, často přerušovaným pláčem uvedla, že chorobu AIDS poznala nejen na sobě, ale i na dětech podle vnějších příznaků, které tehdy byly veřejně publikovány. Zároveň prosila, aby mrtvé děti byly z domu odvezeny dříve, než se ze zaměstnání vrátí její manžel. Po sedmi minutách hovoru telefon zavěsila.
Po příjezdu na místo činu se policistům naskytl pohled, který není při vraždách obvyklý. Všude bylo čisto, uklizeno a beze stop nějakého zápasu. Teprve pokoj v přízemí odhalil drama připomínající horor. Na dvou válendách ležela dvě bezvládná těla, oblečená do smutečních šatů, s rukama podél těla. Obě těla byla do pasu úhledně přikryta vypranými a vyžehlenými prostěradly. Hlava dvacetileté dívky, stejně jako hlava osmnáctiletého mladíka byla pečlivě ovázána bílou látkou, přes kterou prosakovala krev.
Policie našla v ložnici dívky v prvním poschodí nábojnici a stopy krve. V pokoji mladíka pak dvě nábojnice a jednu střelu. Další střely a nábojnice byly nalezeny v kbelíku u schodů domu, společně se zakrvácenými pyžamy zavražděných. V kuchyni na stole ležel matčin dopis na rozloučenou.
Již z ohledání místa činu bylo patrné, že žena usmrtila každé své dospělé dítě v jejich pokojích několika výstřely z pistole, teprve pak je přenesla do pokoje v přízemí, převlékla je z pyžam do smutečních šatů, jejich smrtelné rány ovázala a přikryla prostěradly. Když byla se vším hotova, zavolala na policejní linku, a ještě před příjezdem policie odjela na malém motocyklu značky Simson neznámo kam.
Současně s ohledáním místa činu bylo po matce zavražděných vyhlášeno celostátní pátrání. Více než osmdesát policistů prohledávalo do pozdních nočních hodin široké okolí místa tragédie. Kontrolovali nejen téměř každého motoristu, ale také hlídali bydliště všech příbuzných a známých aktérů tragédie. Nebylo totiž možné vyloučit, že dojde k dalšímu útoku. Vraždící zbraň se totiž na místě činu nenašla. Další den pak policisté nasadili vrtulník a nakonec i potápěče, kteří prohledávali vodní plochy i v místech, která hledaná ani nemohla znát. Jediným výsledkem rozsáhlé pátrací akce byl nález motocyklu v blízkosti areálu brněnské Velké ceny.
Pitva zavražděných a zkoumání jejich krve zcela vyloučily chorobu AIDS. Navíc bylo zjištěno, že mladá žena byla v pátém měsíci těhotenství. Byla šťastně vdaná a se svým manželem žila pod jednou střechou s matkou, otcem a bratrem, který v té době čekal rozhodnutí o přijetí na vysokou školu. Celá rodina žila v harmonickém vztahu a byla na tehdejší dobu velmi dobře finančně zajištěna, i když matka byla od roku 1984 v domácnosti. Svatbu a těhotenství své dcery přijala s uspokojením a neustále zdůrazňovala (i v dopise na rozloučenou) manželskou věrnost, které se - jak uváděla, nikdy nezpronevěřila. V této souvislosti je nutné uvést, že choroba AIDS byla poprvé diagnostikována v americké Atlantě v roce 1981 a vyvolala celosvětové zděšení, zvláště pak po zjištění, že je smrtelná a šíří se nejčastěji pohlavním stykem či jinými sexuálními praktikami. Lékaři při výzkumu tehdy došli k závěru, že rizikové skupiny tvoří homosexuálové, narkomani aplikující drogy nitrožilně a lidé, kteří žijí promiskuitním způsobem života. Žádný člen rodiny tedy nemohl být zařazen do některé z rizikových skupin. Pravdou ovšem zůstává, že téma AIDS se v tehdejším Československu skloňovalo ve všech pádech, přičemž vznikaly i nejrůznější fámy.
Zcela neobvyklý motiv vraždy, navíc nepotvrzený samotnou pachatelkou, nutil policisty pracovat i s jinými možnými verzemi. Tak se do okruhu podezřelých nakonec dostal i otec zavražděných. Třetí den po pohřbu obětí totiž navštívil svou spolupracovnici v jejím bytě a přímo se jí zeptal, zda-li by s ním nechtěla žít. Byl však odmítnut. O měsíc později se pak nastěhoval ke svobodné, o několik let mladší ženě z nedaleké obce. Opětovné prověrky jeho alibi ale toto podezření vyloučily. Později policistům vysvětlil, že se nedovedl se ztrátou svých blízkých vyrovnat. Byl přesvědčen, že jeho manželka spáchala sebevraždu. Samota v domě tragédie byla pro něho nepředstavitelná a jedinou jeho šancí bylo rychlé navázání jiného vztahu i za cenu svého odsouzení příbuznými a známými.
Nevysvětlitelnou otázkou byl i původ vražedné zbraně. Zvláště pak kde a za jakých okolností se dostala do rukou vraždící matky. Nikdo z rodiny totiž zbraň, byť nelegálně, nevlastnil. Další rozsáhlé vyšetřování po původu zbraně potvrdilo pouze to, že musela pocházet z ilegálního zdroje. S používáním zbraně však byla žena seznámena. Naposledy totiž pracovala jako strážná.
O čtyři měsíce později byla v lesíku u jedné obce na Třebíčsku nalezena mrtvola ženy ve značném rozkladu. V blízkosti mrtvoly se nacházelo několik fotografií malých dětí ve věku dvou až pěti let a také různé písemnosti, v nichž figurovalo jméno matky zavražděných. Otec pak na fotografiích bezpečně poznal svého malého syna a dceru. Stejně tak poznal i poškozené digitální hodinky své manželky a její peněženku. Porovnáním chrupu se stomatologickou dokumentací se jednoznačně prokázalo, že se jedná o hledanou matku. Pět nalezených vlakových a autobusových jízdenek v peněžence pak zmapovalo i její poslední hodiny života.
Policistům se také podařilo zjistit okolnosti, které měly podstatný vliv na nezvyklý motiv činu. Děti byly náchylné k nachlazení a zvlášť dcera trpěla častými angínami. V roce 1984 byla matka na krátký čas hospitalizována v nemocnici, kde jí byl mimo jiné proveden odborný zásah do jejího krevního oběhu. Tyto tři skutečnosti matka dala do souvislosti s chorobou AIDS a angínu a časté rýmy pak považovala za zcela jasné příznaky této choroby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama